Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na teror si zvykne každý politik

12. 04. 2017 8:41:51
Teror v Evropě se už děje denně, takže už se o něm ani nemluví na začátku zpráv, stěhuje se z prvních stránek novin kousek před sport nebo rovnou do sportu (Dortmund). A politici radí - občané, zvykněte si

Co by asi tak občané chtěli slyšet jiného ?

Státní aparáty přece dělají maximum: Rozpočty tajných služeb, policie, četnictva, reklamních agentur atd. rostou, v ulicích hlídkuje armáda, výjimečný stav je stejně běžný jako letní čas. Kdo by se snad divil, k čemu to je, když "teror" nerušeně pokračuje, mluvčí ministerstva vnitra ujistí diváky, že ani nemáme tušení, kolika útokům, o nichž se nikdy nedozvíme, se díky spoustě bezpečnostních opatření podařilo zabránit.

Nesporně.

Vždyť - kdy byl ve vyspělém světě naposled teroristou zavražděn nějaký politik ?

Kadáfí ? Sadám ? Blbost, to byli Arabové a taky byli demokraticky svrženi a spravedlivě potrestáni hněvem lidu.

Jsou na to tabulky, třeba na Wikipedii, pěkně od pravěku až do dnes.

A co se tady dozvíme ? https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_assassinations_in_Europe

V Evropě ? Podle abecedy je první evropská země Albánie. Tam v r. 1998 zabili nějakého poslance.

V Rakousku (Austria) v r. 1989 nějakého iránského Kurda.

V Belgii zabili předsedu vlády (!) Coolse v r. 1991. Tam tedy nešlo o politiku, ale o věc organizovaného zločinu. To může překvapit čtenáře, který se v belgických poměrech příliš neorientuje. Že mafie průběžně vraždí politiky v Bosně, Bulharsku, Chorvatsku, ale i Slovensku či v Rusku asi zvláštní dojem neudělá.

Kypr (Cyprus) 1971.

A U nás ? Posledním zavražděným politikem v Čechách byl - Reinhard Heydrich (1941).

V Dánsku - poslední vražda politika: 1286.

Finsko: 1922.

Francie ? Od 90. let jsou to exiloví politici afričtí, iránští, Korsičan (1998). Naposled Kurd - 2013.

Německo (Germany): Poslední vražda politika se stala v r. 1992. Nespáchala ji kupodivu RAF (Rote Armee Fraktion) ale zelený politik. Pan Bastian zavraždil svoji soudružku partnerku a pak spáchal sebevraždu.

Řecko (Greece). Levičácký terorista zabil britského vojenského atašé. V r. 2000.

Dál?

Maďarsko (Hungary): 1918. Island : 1241. Irsko: 1996 - novinářka, zavražděna organizovaným zločinem. Itálie 2002: vládní poradce, zavražděn levicovým teroristou.

Na Maltě naposled vraždil Mossad - v r. 1995, zabili palestinského politika.

Holandsko (Netherlands) : 2002 Pim Fortuyn, zavražděn levičákem. 2004 - Theo van Gogh, protiislámský aktivista, zabit marokáncem.

Norsko: 1136. (Breivik 2011 ? Střílel mladé sociální demokraty, ale na seznamu není.)

Ve Švédsku naposled zavraždil političku švédský, ve Švédsku narozený Srb v roce 2003.

Švýcarsko: 1990 - iránský politik v exilu.

Velká Británie: 2016, labouristická politička zabita pomatencem. Poslední předchozí politické vraždy se děly v souvislosti s irskou otázkou v 90.letech.

Ze seznamu je zjevně patrné, že původní, domácí (anarchistický a nacionalistický), individuální teror, jehož cílem byli představitelé státu (policie, armáda, soudci a politici) v Evropě prakticky skončil na přelomu 20. a 21. století. Od té doby se v Evropě občas vraždí jen politici zapletení s mafiemi nebo překážející organizovanému zločinu, případně jde o akce tajných služeb, které likvidují politiky na cestách nebo v evropském exilu.

Tzv. islamistický teror posledních let https://en.wikipedia.org/wiki/Terrorism_in_Europemasakruje výhradně náhodné civilisty vizhttps://www.thereligionofpeace.com/attacks/europe-attacks.aspx

Naši politici (tzv. elity) tedy mohou klidně spát a radit, aby občané nepropadali panice, zachovávali své demokratické a humanistické zvyklosti, zkrátka dělali dál, jakoby nic.

Bezpečnostní opatření zjevně fungují.

Proč to tak je, o tom jsou samozřejmě pouhé spekulace a konspirační terorie, které zavánějí nenávistí a třídním bojem, který už si zakázali i komunisti.

Takže je to záhada.

Autor: Michal Vimmer | středa 12.4.2017 8:41 | karma článku: 27.72 | přečteno: 678x

Další články blogera

Michal Vimmer

Brněnská kletba aneb z Klokánku do Klokánku

Miloš Zeman chce za věštbu brněnského onkologa - amatéra Bartíka o rakovině, "metastázích" a brzké smrti 5 milionů na charitu. Živ a zdráv chce prezident vysouzené peníze věnovat na Klokánky. Vyhraje boj o Hrad Brno či Klokánek?

10.11.2017 v 10:51 | Karma článku: 15.65 | Přečteno: 552 | Diskuse

Michal Vimmer

Povolené spiknutí

Mejnstrým letos objevil, že VŘSR zaplatili Němci. Je to hezká pohádka z dob, kdy ještě spiklenci kuli pikle. Hrají tam oba naši úhlavní nepřátelé, oba špatně dopadli, a slona v pokoji si nikdo nevšiml, takže hepy jenda.

8.11.2017 v 8:06 | Karma článku: 15.58 | Přečteno: 753 | Diskuse

Michal Vimmer

Rukavice z Hradu

Oslavili jsme českou samostatnost. Prezident Zlomiloš došel, ustál, promluvil, řády a medaile rozdal a příští rok zase tady. Pak přišel vítr, déšť, sníh a zavátá cesta do Vídně z Jihlavy přes Znojmo jasně říká: není cesty zpět.

30.10.2017 v 8:12 | Karma článku: 26.27 | Přečteno: 1100 | Diskuse

Michal Vimmer

Knížecí republika

S komunisty se nemluví !S Andrejem nikdy ! Okamura je ...! Neuhneme! Takže si můžeme si škrtnout půl národa voličů nebo 115 poslanců a říkat tomu demokracie ? Tahle rádoby morální politika nemá s reálnou politikou nic společného.

25.10.2017 v 8:15 | Karma článku: 43.17 | Přečteno: 3186 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Blanka Fay

Zavírame vlastním strachem svobodě vrátka?

Nikdy necítím spojení s vlastním češstvím víc, než když vidím záběry z Mnichova 1938, z roku 1968 nebo si vzpomenu na rok 1989 a ten pocit, že se něco asi děje.

17.11.2017 v 23:50 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 70 | Diskuse

Jan Dvořák

Polistopadové výdobytky bereme už jako samozřejmost, společnost se emanciovala

Nebylo od věci, že právě ve sváteční den vyrazili do ulic a na veřejná prostranství průzkumníci veřejného mínění z politické sféry.

17.11.2017 v 20:05 | Karma článku: 9.53 | Přečteno: 167 | Diskuse

Ivo Rottenberg

17. listopad roku 1989

Byl to den jako každý jiný. A přece na něj hledíme jinak, stal se z něj svátek. Tedy jak pro koho. Ten v roce 1989 by byl opět jedním z obyčejných, na který by se vzpomínalo jen pohledem na události v roce 1939.

17.11.2017 v 17:45 | Karma článku: 11.82 | Přečteno: 289 |

Josef Prouza

Listopad 1989 na vlastní oči – byl jsem, kde jste nebyli, viděl neviděné, zažil netušené

Byl jsem v ty zlomové dny tam, kam se leckdo nedostal. Den po dni. V Národním divadle při vyhlášení stávky, při zakládání OF v Činoherním klubu, denně na FAMU,DAMU, na demonstracích. A hlavně v rozhlase. To se vám tehdy děly věci!

17.11.2017 v 17:33 | Karma článku: 22.37 | Přečteno: 871 | Diskuse

Andrej Poleščuk

Takhle opravdu ne, milá EU!

Blog je reakci na článek POLITICO, který vyšel před necelým týdnem. Popisuje se v něm snaha EP o zahájení agitace v pro prospěch pro-EU tábora za peníze daňových poplatníků. Domnívám se, že to ale není správný cesta.

17.11.2017 v 17:27 | Karma článku: 26.65 | Přečteno: 1189 | Diskuse
Počet článků 276 Celková karma 20.49 Průměrná čtenost 1231
autor: psychiatr: vyznavač tradiční čínské medicíny www.akupunktum.cz spisovatel: komiks 96 hodin u Vokouna na statku (1998), euronovela Pleonasmus (2000), ilustrovaný globální román Bad Design (2008)


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.